Rubriky
Nezařazené

Mít dobrý tým je základ

Asi nenapíši žádnou novinku, když budu tvrdit, že dát dohromadu partu skvělých vedoucích na letní dětský tábor není úplně jednoduché. Je to určitě jiné, než když jsem jezdil sám jako oddílový vedoucí. Bylo to trochu poplatné době, že na jedno místo vedoucího bylo více žadatelů, takže bylo nutné o „své“ místo bojovat, svěřené úkoly v rámci přípravy plnit „bez zbytečného odkladu“. Snad nemusím konstatovat, že absence táborových schůzek nebyla trpěna, tehdy neexistovala možnost se spojit on-line. Ne všichni měli doma telefon a volat z budky nebylo až tak příjemné. To, co bylo stejné s dnešní dobou byla symbolická odměna „za vykonanou“ práci. Nechci si úplně vymýšlet, ale prákoši dostávali okolo 150 Kčs a vedoucí okolo 1000 Kčs. Když tak mne opravte.

Nechci teď psát o politice a tehdejší „nutné“ ideologizaci při výchově dětí. Ta se v mnohých případech symbolicky odbyla při celotáborových nástupech. Důležitá byla právě ta neopakovatelná atmosféra party výchovných pracovníků – oddíláků a prákošů. A je to právě ta atmosféra, kterou bych chtěl porovnat napříč časem přes 40 let. Tehdy byly nepochybně přísnější kontroly nejen provozovatele, kuchyně, ale i organizátorů dětských táborů a to ze strany odborové organizace. Tehdy se nemohl (nebo velmi složitě) stát oddílovým vedoucím každý bez absolvování kurzu (např. Kounice) pro oddílového vedoucího.

Dneska je tato činnost přenesena na organizátora dětské zotavovací akce a je pouze na něm, jak proškolí své členy týmu. Dnes není na jedno volné místo několik žadatelů, naopak možností vydělat si víc na brigádách je daleko jednodušší, než tomu bylo kdysi. Ale i tak se naštěstí najdou dobrovolníci, nadšenci, snad bych je nazval -ochotníci, kteří pojedou na dětský tábor od skautů až po táborovou chatičkovou „klasiku“.

Myslím, že základem pro dnešní tvorbu,organizaci a tužení různých týmů, partiček výchovných pracovníků je úplné odmítnutí autoritářských a direktivních postupů ve vedení mladých lidí. Vztahy musí být daleko více postaveny na přátelství, objasňování, příkladech, poučování z vlastní zkušenosti. To vše s úsměvem, pochopením čím dnes mladí žijí, jak komunikují a co je pro ně důležité. To, co mě osobně těší, že tato „nová“ generace není horší, je možná lepší, každopádně jiná. Dává důraz na jiné věci, nicméně máme stejné názory na bezpečnost dětí, organizaci her, plnění povinností. Právě ten smysl pro povinnosti během dne při práci s dětmi, vytváří základ zábavy a neopakovatelnou atmosféru – mladí by řekli ten vibe (čit vajb). To je ta jedinečnost každého dobrého tábora. Jakmile dojde ke sporům, vyjasňování, provnání si ega a zapomene se, že nejdůležitější jsou spokojené děti, pak dochází k tomu nejhoršímu-rozpadu týmu, pokud ne nic horšího v otázkách bezpečnosti dětí.

Napříč časem zůstává individuální charakteristika každého jako osobnosti. Takže zlobení se s docházkou, vymáhání plnění úkolů během přípravy tábora, vztah k alkoholu, dodržování disciplíny jsou stálé starosti hlavase i dnes. Ale i přes zmíněné záležitosti je radost pracovat s mladými lidmi, když se jim něco povede, když se radují ze života každý svým způsobem a vy víte, že ještě nejsou zatíženi tím naším „dospěláckým“ životem plný ne vždy příjemnými kompromisy.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *