Je to celý rok zpátky, kdy jsem psal tento příspěvek. S drobnými úpravami je platný i letos.
Smyslem dětských táborů, jak nás učili svého času ve školícím středisku v Kounicích, bylo zábavnou formou (hrou) zabavit děti, poučit je, vést je k týmovosti (tenkrát se říkalo v rámci kolektivu) a naučit je řešit různé situace, aby byly připravené, kdyby nastaly. Tábory měly děti, dnešními slovy, vyvést ze své komfortní zóny velkého města s moderními výdobytky a pohodlím do prostředí, které na první pohled pohostiné nebylo, ale způsobem táborového života si získalo nejdno dětské srdce. Proč? Protože nikdo na „zvykání si“ na nové prostředí a pravidel nebyl sám.
Konkrétně mám na mysli to, že i dnešní dětské tábory (alespoň ty, co se drží zmíněných pravidel) se snaží a budou snažit dětem ukázat, že žádná nová technologie nenahradí živý kontak s jinými kamarády a kamarádkami – při sdílené zábavě v pohybu. Obíhačka, přehazovaná nebo fočus umí velmi dobře kdekoho vtáhnout do hry a probudit touhu vyhrát.
Dlouhé hodiny viset na mobilu a „sjíždět“ všechny kanály na Youtube, neustále přidávat na Instagram fotky a Facebook plnit nekonečnými příběhy má svoje hranice. Hranice, kdy si každý uvědomí ve formě nudy, že je nepřirozeně sám s technikou, byť on line, že jejím používáním pouze „zabíjí“ čas a vlastně už ho/jí nebaví, ale protože není žádná náhrada tak stále dokola a z nudy se pročítají zprávy a různé chaty.
I ty největší morousové, bručouni, měkouši, šprti, introverti, hrombidla, trdla a tajtrlíci, kolohnáti, nesportovci, nezpěváci, stydlíni, špekouni a brejlouni si našli v táborovém programu svá místa a tábor si neskutečně užili. V oddílech, ve dvojích na noční hlídce, při stavění stanů, při koupačce, při fotbale, při práci s dřívím, při nocování v lese mimo tábor, během zakázaných návštěv u děvčat, atd. Neždímali dotykový display, nikdo nehlásil domů problém stýskání on line.
Právě v tuto dobu, kdy existuje omezení venkovního pohybu z důvodu eliminace expandování koronaviru, jsem si uvědomil, že málo rodičům toto zdůrazňujeme, že tábor děti učí, že je i jiná zábava než ta individuální s technologií a že nejdůležitější, ostatně jako všechno v životě, je najít tu správnou rovnováhu mezi wifinou a zdravým sociálním kontaktem.
Věřím, že i letos s Táborem Třemšín přispějeme trochou do mlýna s vyvedením z komfortní zóny pařmenů a pařmenek od League of Legends, Fortnite, Team Fortess, Overwatch, Minecraft, FIFA, NHL, Youtube…. a potěšíme nejen je na táboře, ale i jejich rodiče a podpoříme je tak v jejich výchově tím správným směrem.